Detail
Zlepšuje se nebo zhoršuje kvalita ovzduší v Praze?
Oxid dusičitý (NO2) je nejčastější znečišťující látkou v pražském ovzduší, konkrétně na křižovatce ulic Sokolská a Ječná v centru města. Vysoké hodnoty vykazovaly i další místa v blízkosti hlavní silnice nebo poblíž vjezdu/výjezdu do tunelu Blanka. Ve všech případech jde o ulice, kterými denně projedou desítky tisíc aut. Mezi lokality s nejvyššími hodnotami znečištění patří místa v Brně a Plzni, která si také vedla špatně. Výsledky odhalilo
Centrum pro životní prostředí, které od března do dubna měřilo hodnoty oxidu dusičitého (NO2) na 200 místech v devíti krajských městech.
Podle studie se hodnoty v těchto místech pohybovaly od 50 do 80 µg/m³. Hodnoty nad 33,5 µg/m³ mohou nepříznivě ovlivnit lidské zdraví.
Jaké jsou zdravotní účinky pražského znečištěného ovzduší?
Vystavení oxidům dusíku (NOx) může způsobit podráždění dýchacích cest, ve vysokých koncentracích a dlouhodobá expozice může způsobit astma. Oxid siřičitý (SO2) může způsobit kašel a podráždění dýchacích cest. Zhoršuje stávající astma a bronchitidu a silně dráždí oči a sliznice.
Oxid uhelnatý (CO) snižuje schopnost krve přenášet kyslík do tkání, což zase zatěžuje srdce a může způsobit bolesti hlavy, závratě a nevolnost. Při velmi vysokých koncentracích může vést ke smrti. Přízemní ozón (O3) způsobuje podráždění očí, nosu a hrdla a poškozuje plíce a dýchací cesty. Benzo (a) pyren PAH (polyaromatické uhlovodíky) dráždí oči a kůži a má negativní účinky na ledviny a játra a může mít
karcinogenní a mutagenní účinky.
Mikroskopické částice známé jako PM2.5 jsou možná nejhorší, protože díky své malé velikosti mohou snadno obejít obranný systém těla a uvíznout hluboko v plicích. Zde mohou projít do krevního oběhu a nakonec dosáhnout srdce. Stejně jako mnoho jiných znečišťujících látek jsou považovány za
karcinogenní.
Co je možné udělat pro zlepšení kvality ovzduší v Praze?
Intenzita automobilové dopravy se nijak nezmenšuje a mnoho aut vypouští mnohem více oxidu dusičitého (NO), než jsou emisní limity. A dělají to přímo uprostřed města, kde mezi nimi chodí chodci. Existují dvě řešení tohoto problému, buď upravit motory tak, aby produkovaly méně emisí a potrestat přebytečné emise, nebo omezit a nahradit automobilovou dopravu jinými způsoby. Mezi nejběžnější procesy patří výběr mýtného, zákazy vjezdu určitých typů vozidel do měst a případně nejdůležitější zavedení nízko emisních zón.
K centrální výrobě tepla se používá několik zdrojů energie. Na společnou výrobu elektřiny a tepla se společně používají různá paliva a energie ze spalování nerecyklovatelného odpadu. V centrálních zdrojích je tedy palivo využíváno efektivněji, a co je důležitější, jsou tyto zdroje vzájemně udržitelné.
Hlavní výhodou společné výroby tepla a elektřiny je maximální využitelnost tepelné energie v palivu včetně odpadu. Energie se tak vyrábí nejen velmi efektivně, ale také ekologicky. Výroba tímto způsobem však nemůže fungovat bez systému dálkového vytápění. Tepelná energie je vyráběna centrálně v jednom zdroji a dodávána prostřednictvím dálkové distribuce do ostatních, což kromě snížení energetické náročnosti paliva také sníží emise skleníkových plynů včetně oxidu uhličitého (CO2).
Ekologicky vyrobené teplo dodává do pražského topného systému Zařízení pro využití odpadní energie Malešice (ZEVO), mezi obyvateli Prahy známé jako „spalovna Malešice“. Ročně zpracuje 31 000 tun komunálního odpadu z celé Prahy a vyrobí 850 TJ tepelné energie. Teplo vyrobené v Malešicích dodává pražský otopný systém až 20 000 domácnostem a velkým průmyslovým oblastem v lokalitě.
Pražský otopný systém je napojen na 34 kilometrů dlouhý podavač tepla z Elektrárny Mělník. Zde se teplo vyrábí na principu kogenerace, což je současná a vysoce účinná výroba tepla a elektřiny. Elektrárna Mělník vyměnila více než 200 lokálních kotlů/ohřívačů, což v Praze výrazně omezilo znečištění ovzduší. Elektrárna má nejmodernější antiemisní technologie. Úpravou zdroje energie budou celkové emise nadále snižovány.
Aktuální úroveň smogu lze nalézt jako součást informací poskytnutých odborem ochrany životního prostředí hl. M. Prahy spolupracujícím ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem.
